Články

SOUTĚŽIVOST, ÚSPĚCH ANEB CO UČÍME SVÉ DĚTI, TO V DOSPĚLOSTI ŽIJÍ – ZVOLME RADĚJI LÁSKU

By 31. 8. 2017 No Comments

Osobně děti nemám, ale co vidím ve svém okolí, na tomto světe, je nepřehlédnutelné. Již od mala učíme své děti soutěživosti, učíme je to v různých hrách, ve školách, kroužcích. Učíme je, aby se snažily být těmi „nejlepšími“, aby dosahovaly „úspěchů“, aby se předháněly a porovnávaly s jinými. Aby se cítily „lepší“ než druzí. Když se tak stane, když dojde k „výhře a úspěchu“, přijde chvilkový pocit štěstí a radosti, ale tento pocit je jen krátkodobý a velmi pomíjivý, avšak s velkými následky do našich životů. Děti na druhém břehu, které „neuspějí, nevyhrají“ se často cítí opačně, jako méněcenné, neschopné, horší atd. a zde dochází ještě k hlubším následkům. A možná se nedá porovnat, jaká varianta je „lepší či horší“. Naučíme své děti velké soupeřivosti a honbou se za „úspěchem, být lepší“ a to má velké dopady na naše životy, na náš svět.

Ano někteří jsou názoru, že soutěživost a dosažení úspěchu, snažit se být lepší než druzí, je v pořádku, neb nás to posouvá a nutí býti „lepšími“. Neboť v tomto světě je přeci třeba být „úspěšný“, „silnější přežívají“ a jiné další argumenty.

Ale co to znamená úspěch? Co to je být lepší? Jaký to má smysl? Proč bych taková chtěla být ve srovnání s druhými? Co mi to přináší? A co to přináší našim dětem, společnosti a celému světu?

Osobně vnímám, že výše uvedené přináší především nelásku, boje, nevědomost, soupeřivost, taktiky a manipulace, války, nemoci, chudobu, vnitřní prázdnotu, povrchnost, oddělenost, chamtivost, nezdravé sebevědomí či nezdravá méněcennost a našlo by se mnoho dalšího.

V dospělosti výše uvedené pak používáme dál. Je pro nás „přirozené“, resp. se toho domníváme.  Soupeříme ve vztazích, v práci, hrajeme tyto neustálé hry. Cítíme se pak šťastní a naplnění? Prožíváme radost ve vztazích, v práci, doma, všude, kde se pohybujeme?

Většina z nás ne a není se pak čemu divit, že jsme tam, kde jsme, kde je náš svět. Stále přisuzujeme důležitost těmto věcem a myslíme si, že je to tak v pořádku, neb to dělají přeci všichni i naši předci.

Ne, není to naše opravdová přirozenost, tímto se ničíme.

Jsme hlavně Láska, Bůh, Jednota, všichni jsme propojení a vše, co děláme druhým, děláme i sobě, a naopak.

Osobně pro mne „úspěch“ znamená lásku, božství, najít tento vnitřní zdroj v sobě. K tomu nepotřebujeme druhé či různé instituce, aby nám Lásku a Boha poskytly. Dále probuzení, vědomí, žít skutečný život tady a teď, opravdovost, radost z toho kým jsem a rozpomenutí si na to. Pokora, úcta k životu, lidem, ke světu. Přijetí všeho, co se děje a není to vždy „růžové“, ale je to součástí života.

Každý máme svou cestu a svůj čas probuzení. Naše kolektivní vědomí má obrovskou sílu. Sílu, se kterou tvoříme náš svět, společně, všichni.

Osobně i mne čeká ještě dlouhá cesta, ale postupně se více probouzím a mnohé si uvědomuji. Velkou část aplikuji ve svém bytí, ve svém životě, a velká část je ještě přede mnou.

Každý máme život ve svých rukách, ale nejen život, který tady a teď žijeme, ale i život jako takový, život celého světa, vesmíru. Jsme přeci jako kapka v oceánu, kterou nelze oddělit, a společně vytváříme to, jaká voda v tomto oceánu bude.

Tak buďme Láskou a Inspirací, učme, jak milovat sebe, jak milovat jeden druhého, jak milovat život, jak spolupracovat, podporovat, jak tvořit.

S Láskou

Gabriela Borská

31.8.2017