Maminko má milovaná, jsou to více jak dva měsíce, kdy si nás opustila. Vím, že ty už jsi v pořádku, ve světle domova v náručí svých blízkých pod ochranou křídel andělských. Sejmula si ze sebe tu tíhu, kterou si vláčela, nemoc, která tě nakonec skolila, ale naštěstí si se moc dlouho netrápila. Přišlo to tak rychle, ikdyž již nějaký čas si se nám vzdalovala, bylo pro mne velmi těžké vše pozorovat, smířit se s tím, jak si postupně odcházela. Obrovská bezmoc a bolest přicházela, jen víra zůstávala, že je vše tak, jak sis z určité úrovně sama vybrala a že si moc netrpěla. Obrovskou milost si dostala, že s laskavou péči doma si dožila, obklopena bližními, svůj život si dne 24.dubna ukončila, těsně před svýma 74. narozeninami.
Život sis snad hezky prožila. Nás si s laskavou péči vychovala, krásné si na všem hledala, humorně i s nadhledem si vše brala. Hlubokou intuitivní moudrost si v sobě měla, i přítelem jsi pro mne byla. Prostě slunce zářivé si ztvárňovala, své úsměvy a pozitivitu rozdávala a já jsem pyšná, že tvoji dcerou jsem byla.
Odchod rodičů bylo pro mě Sci-Fi, smrt jsem pozorovala jen z dálky, nyní však zasáhla mne svými blesky. Nikdy jsem neprožila takovou bolest, kdy mé srdce se roztříští na tisíce kousků, mé tělo bolí a nemůžu popadnout dech. Můj život se hroutí, není žádný smysl, radost ani chuť žít, jen vše přežít. Padnout k zemi a umřít, i to jsem chvílema cítila, neb vše podstatné se mi zhroutilo pod nohama, ty, má milovaná maminko si odešla a už nikdy více nespatřím tvůj úsměv, neucítím tvé objetí ani tvou lásku bezpodmínečnou, kterou si mne celý život zahrnovala a podporovala, vždy si mi věřila. Možná jsem si všeho tolik nevážila, brala jsem Tě jako samozřejmost, ikdyž jsem Tě vždy milovala a věřím, že si mou lásku cítila. Nyní vnímám vše jasněji, hodnotněji, díky tobě jsem prožila, co je bezpodmínečná mateřská láska, kterou sama asi nezažiji, neb není komu ji dáti. Ale od tebe jsem ji mohla přijati a to je obrovským darem. Moc tě z celého srdce miluji, milovala a vždy budu milovat. Moc mi chybíš a v mém srdci navždy zůstane díra, bolest, která vím, že se časem zjemní a že k životu to patří. Cítím, že mne tato zkušenost mění, což pochopí jen ten, kdo si tím musel projít.
Pár dní po tvém úmrtí, když jsem chystala taneční playlist na úžasnou akci Tvá síla, ke mne přišla tato píseň, kterou zde sdílím. Jakoby byla dělaná pro mne, na můj život a hlavně, co nyní prožívám.
Velká síla je v nás, přichází životní situace, které smetou nás. Ikdyž jsme na hraně, zase vstaneme, protože život za to stojí, musíme jít dál a je na nás, jak skrz to projdeme, jak vše prožijeme a zdali se znovu nadechneme a životu ANO řekneme.
Děkuji má milovaná maminko za Tebe, za to jaká si byla, protože si byla ta nejlepší a vím, že by sis přála, abychom šli dál a byli šťastni.
Děkuji také mým blízkým, kteří mne podporovali. Hlavně tatíkovi, který se po celou dobu o maminku staral a já si jej o to více vážím. Mé sestře, že jsme tím společně procházely a o maminku se po její smrti postaraly a do rakve připravily. Mé úžasné přítelkyni Leničce, která mne prováděla odchodem maminky.
Děkuji všem, kteří jste dočetli až jsem. Moc si pro nás přeji, abychom život více vědoměji a radostněji žili. Abychom si uvědomili ty správné hodnoty a ze srdce dělali naše kroky a budovali hezké vztahy.
S láskou Gabriela
Dne 28.6.2026
Imagine Dragons x Sia – Born to Fight