HRY NA KOČKU A MYŠ
JAKÝ VZTAH CHCETE MÍT?
S přítelkyní jsme si vyměnily pár řádku ohledně vztahů, kdy se dva lidé teprve seznamují, a snad i oba doufají v jeho hlubší vývoj. Samozřejmě v ideálním případě mají oba stejnou resp. hodně podobnou představu. 🙂
Poté se rozjede vlna různých spekulací a otázek typu: Jak bych se měla zachovat? Můžu si dovolit udělat toto a tamto? Jaká bych měla být, abych jej získala? Mám udělat první krok, kdo by měl lovit? Atd.
V podstatě se rozhoupne vlna různých představ a očekávání a začínáme hrát hry na kočku a myš.
Můžu mluvit z vlastní zkušenosti. Sama jsem toto zažívala poměrně dlouho dobu a to buď vědomě či nevědomě. Hrála jsem různé hry, role, abych naplněna ty představy a očekávání. A co myslíte, jak to dopadlo? Upřímně jsem hodně krát narazila a hodně krát mi to zlomilo srdce. Hodně slz proplakala a utvořila si ještě tvrdší skořápku ala „holky do nepohody“ a jak někteří rádi používají „friends with benefit“. Rozhodně mi to nepřineslo to, po čem jsem uvnitř vždy toužila, a to byl láskyplný vztah. A ani nemohlo, když jsem neměla láskyplný vztah sama k sobě.
Za všechny tyto zkušenosti jsem moc vděčná a všem mužům, kteří zkřížili mou cestu, byť třeba jen na chvíli, z celého srdce děkuji. Přineslo mi to obrovské poznání a zkušenosti a především jsem se konečně začala dívat sama do sebe.
Pochopila jsem jednu důležitou věc, to jaký chcete mít vztah (např. upřímný, čistý, láskyplný, opravdový ….), je potřeba k tomu tak přistupovat hned od začátku, k sobě samé i k druhému, a hlavně tím skutečně být, jít příkladem, žít to. Žádné hry, taktiky, manipulace. To se samozřejmě netýká jen partnerských vztahů, ale všech. Je to o energii, kterou vysíláme a následně přijímáme.
Je to má zkušenost a osvědčilo se mi to. A někdy je těžké podívat se pravdě do očí a přiznat si, co skutečně chci, a to tvořit. Jít se srdcem na dlani otevřeným a ukázat sobě i druhému, kdo jsem a tady jsem. Věřím, že takto si skutečně dokážeme přitáhnout to skutečné, opravdové. Jestli se jedná o vztah jen na pár dní, týdnů, měsíců, let, celý život, to není podstatné. Žijeme tady a teď a nic není jistého a trvalého. Důležitý je prožitek. Osobně si již nedělám plány a stále se učím být přítomna a užívat si tu nádheru, kterou můžu prožívat s mužem, s nímž sdílím nyní tento krásný život. Je obrovská škola, skvělý učitel, báječný Muž, kterého si ctím a miluji celou svou bytostí. Nikdy jsem se tak nepodívala do hloubi sebe sama, jako s sním, neb mi mnohé ukazuje, mnohé zrcadlí. Je to někdy ohnivá jízda, bouřlivý oceán, kdy se nakonec našim „reakcím“ zasmějeme. Někdy zase nádherná oáza klidu, ale vlastně vždy je to láskyplná náruč a hřejivý domov.
Děkuji, děkuji a děkuji.
S Láskou
Gabriela Borská
6.9.2017